|
|
Ontogenetické změny obličeje.
Benešová, Eliška ; Eliášová, Hana (vedoucí práce) ; Dvořák, Daniel (oponent)
Lidský obličej je charakterizován kombinací morfologických znaků, které jsou pro každého jedince unikátní. Jednotlivé znaky podléhají během ontogeneze změnám ovlivněných věkem, patologickými stavy, úrazy. Cílem této diplomové práce bylo sledování věkových změn obličeje u jedinců ve věkovém rozpětí od jednoho do osmnácti let. Materiálem byly černobílé portrétní fotografie dívek a chlapců. Analýza věkových změn faciální oblasti byla provedena pomocí metody geometrické morfometrie, kontrétně metody tenkých ohebných plátků (TPS). Na základě tvarové analýzy bylo potvrzeno, že mezi věkem a tvarovými změnami obličeje existuje významný vztah. Bylo zjištěno, že dochází zejména k zásadním změnám ve výškových a šířkových poměrech. Dochází k prodlužování a zužování obličeje, snížení výšky čela a zároveň nárůstu dolní čelisti do délky. Změny obličeje jsou také ovlivněny pohlavím jedince, přičemž u dívek je celkový růst obličeje zastaven kolem patnáctého roku, u chlapců pokračuje až do osmnácti let. Klíčová slova Geometrická morfometrie, metoda tenkých ohebných plátků, ontogenetický vývoj obličeje, věkové změny.
|
|
|
Ontogenetické změny obličeje.
Benešová, Eliška ; Eliášová, Hana (vedoucí práce) ; Dvořák, Daniel (oponent)
Lidský obličej je charakterizován kombinací morfologických znaků, které jsou pro každého jedince unikátní. Jednotlivé znaky podléhají během ontogeneze změnám ovlivněných věkem, patologickými stavy, úrazy. Cílem této diplomové práce bylo sledování věkových změn obličeje u jedinců ve věkovém rozpětí od jednoho do osmnácti let. Materiálem byly černobílé portrétní fotografie dívek a chlapců. Analýza věkových změn faciální oblasti byla provedena pomocí metody geometrické morfometrie, kontrétně metody tenkých ohebných plátků (TPS). Na základě tvarové analýzy bylo potvrzeno, že mezi věkem a tvarovými změnami obličeje existuje významný vztah. Bylo zjištěno, že dochází zejména k zásadním změnám ve výškových a šířkových poměrech. Dochází k prodlužování a zužování obličeje, snížení výšky čela a zároveň nárůstu dolní čelisti do délky. Změny obličeje jsou také ovlivněny pohlavím jedince, přičemž u dívek je celkový růst obličeje zastaven kolem patnáctého roku, u chlapců pokračuje až do osmnácti let. Klíčová slova Geometrická morfometrie, metoda tenkých ohebných plátků, ontogenetický vývoj obličeje, věkové změny.
|
|
|
Změna vodnosti povodí Hačky s ohledem na předpokládanou změnu klimatu
Moravec, Vojtěch ; Hanel, Martin (vedoucí práce) ; Ladislav, Ladislav (oponent)
V předkládané práci jsou uvedeny výsledky analýzy změn odtoků a základních meteorologických veličin v povodí Hačky během pozorovaného období 1962-2015. Dále jsou v práci uvedeny výsledky modelování změny hydrologické bilance v důsledku změny klimatu mezi časovými obdobími 1984-2014 a 2035-2065 a 2068-2098 podle tří regionálních klimatických modelů v povodí Hačky. Pro interpolaci srážkových úhrnů a průměrných teplot vzduchu byla využita metoda Thin Plate Spline. Pro správnou interpretaci pozorovaných průtokových řad neovlivněných vnější dotací byla využita modifikovaná varianta hydrologické analogie. Časové řady srážek a teploty ovlivněné změnou klimatu byly získány jednoduchou přírůstkovou metodou, tj. pozorované časové řady srážek a teploty byly opraveny pro každou simulaci pomoc přírůstkových faktorů tak, aby měsíční změny těchto veličin byly stejné jako podle uvažované simulace klimatického modelu. Hydrologická bilance byla modelována pomocí konceptuálního hydrologického modelu Bilan, kdy byl model nakalibrován na základě pozorovaných dat a identifikované
parametry byly následně využity pro simulaci hydrologické bilance pro řady ovlivněné klimatickou změnou. Tímto postupem byl zjištěn nárůst průměrné roční teploty dle použitých modelů v průměru o 1.7 °C v prvním výhledovém období a o 2.8 °C v druhém období. Tyto změny povedou
k časovému přerozdělení srážek během roku, nicméně roční úhrn srážek zůstane poměrně nezměněn (maximální změny -8.1 %; +9.3 %). Vlivem těchto změn je předpokládán pokles ročních odtoků z povodí v období 2035-2065 průměrně 5.7 %, maximálně 20.3 %. Podstatný pokles ročních odtoků je však předpokládán v období 2068-2098, průměrně 25.5 %, maximálně 45.9 %. Četnost výskytu období sucha se dle projekcí použitých modelů zvýší až dvojnásobně. Studie také prokázala podstatné změny uvnitř ročního hydrologického cyklu. Nárůst srážkové činnosti lze předpokládat v období od začátku podzimu do začátku léta s poměrně malým přírůstkem v zimním období a mírným poklesem na jaře. Navýšení srážkové činnosti bude doprovázeno nárůstem územního výparu, který bude zapříčiněn růstem teploty. V letním období lze očekávat pokles srážek spolu s poklesem odtoku. Vlivem rostoucí teploty je předpokládán posun
doby tání sněhu z období března-dubna na období leden-únor, který zapříčiňuje nárůst odtoku v tomto období. Tyto poznatky lze v budoucnu uplatnit ve vodohospodářském plánování v povodí Hačky.
|
|
|
Variation in the \kur{Melampyrum sylvaticum} group
TĚŠITEL, Jakub
This study deals with morphological variation in the Melampyrum sylvaticum group (Orobanchaceae). Populations of the Hercynian Massif, Western and Eastern Carpathians were investigated using both conventional and geometric morphometric methods. Individual morphological characters were evaluated in detail. Preliminary taxonomic concept of the group is presented. Biogeographical context of detected morphological variation is discussed.
|
host ::
RSS.